Je to tak, bez zapáchajících nožek, jako byl let ani nebyl. 😄 Úryvek z prvního dílu knihy mluví za vše:
U exitu sedí pán s vyzutými botami a spí. Jeho bosé nohy jsou natažené jen pár desítek centimetrů od kuchyňky, kde zrovna sedíme. Začichám, lehce poodhrnu závěs rozdělující kuchyňku od kabiny a po chvíli detekuju zápach sýru. „Jdeme si sednout na druhou stranu?“ ptám se rezignovaně kolegyně Orly.
„Ne, moment…,“ řekne odhodlaně a na chvíli se někam vypaří. Vrátí se zpátky s dekou.
„To myslíš vážně?“ ptám se jí pobaveně, protože tuším, co má za lubem. „A jak to chceš udělat?“
Orla rozbalí deku a pomalu se s ní krade ke spícímu pasažérovi. Něžně mu dekou zakryje nohy, jako kdyby to bylo spící miminko. Pasažér se přitom ani nepohne.
„Bravo!“ ocením její řešení.
Smrádeček na palubě bez pachatele
A co děláme, pokud to v kabině páchne a my nejsme schopní najít zdroj odéru? Anebo v případě, kdy přesně víme, odkud vítr (pardon, smrádeček) vane, ale pasažér nespí, takže bychom mu těžko vysvětlovali, proč mu dekou zakrýváme nohy? I na tohle máme my letušky svoje triky → další úryvek z knihy:
„Promiňte, mohli byste pustit do klimatizace nějakou vůni?“ ptá se pán, sotva si sedne na místo.
„Bohužel, to není možné,“ zakroutím hlavou.
„Hrozně to tady páchne,“ rozhlíží se kolem. Já vím, i mě odér kabiny praštil do nosu. Výjimečně to nejsou nohy ani zvratky.
„Něco vymyslím.“ Jsem odhodlaná s tím něco udělat. Pán vypadá opravdu zoufale. Se značkovým parfémem schovaným za zády (který je určený jen pro toalety v byznys třídě) se projdu uličkou. Nenápadně co pár metrů stříknu trochu parfému do vzduchu. Občas se sehnu, jako bych něco zvedala ze země a stříknu trochu i na koberec.
„Hmm… to je ale krásná vůně. Klidně můžete stříkat častěji,“ tetelí se blahem starší Evropanka.
Během letu se celá kabina natolik „rozvoní“, že celou akci musím ještě několikrát zopakovat. „Ani to neschovávej, mám tady jeden dost uleželý sýr,“ oznamuje mi kolega v narážce na čísi páchnoucí nohy a natahuje se po mém parfému. Nastříká koberec těsně vedle kuchyňky. Tam se už jeden cestující pohodlně vyzul. Občas si natáhne nohy do uličky tak, že nám jeho palce koukají do kuchyňky zpoza závěsu…
Páchnoucí nohy pasažérů nejsou nic v porovnání s tím…
… co se děje na letech do Číny! A pokud máte pro strach uděláno a zajímají vás další chuťovky na palubě, mohl by vás uspokojit i můj rozhovor pro britský Daily Mail. 😜
Na závěr vás chci ujistit, že vyzout si během letu boty, není trestné – jen pozor na uzrálý sýr. A pokud si chcete let užít v ještě větším pohodlí, tyhle tipy se vám budou hodit. 🫡
